Login:
Heslo:
 
Navigace: Holešovská výzva > Texty Slávka Popelky

Texty Slávka Popelky

Veškeré texty jsou volně šiřitelné                                                     Slávek Popelka

 

 

 

Slávek Popelka: Dluží nám tři biliony korun

 

 

 

Z moudrosti předků

 

Předchozí generace, které ještě měly schopnost intuitivního vnímání, v měsíci březnu dodržovaly půst.

Dnes se často ptáme, proč je navzdory výraznému pokroku lékařské vědy tolik nemocí, když by tomu mělo být naopak. Kromě zhoršení kvality potravin, vody atd. vlivem znečištění k tomu přispívá ještě jeden faktor, možná ten nejdůležitější. Nerespektujeme rytmy přírody.

V měsíci březnu se v našich zeměpisných šířkách všechny živé organismy, včetně člověka, čistí, zbavují se toxinů, nemocných a odumřelých buněk, různých usazenin a dalších škodlivin. Tento proces probíhá automaticky, pokud tělo nezatěžujeme nadbytkem potravin a poživatinami nevhodnými do tohoto období.

Po staletí, možná tisíciletí naši předkové v tomto období drželi půst. Pomáhala jim v tom i příroda, protože právě březen je měsícem, kdy je největší nedostatek potravy.

V březnu lidé dřívějších dob nejedli žádné potraviny živočišného původu, tedy nejen maso, ale ani mléko a mléčné výrobky, vejce.

Základ jejich stravy tvořily luštěniny, kořenová zelenina nejčastěji ve formě polévek, houby, kysané zelí, obilniny, např. jídlo připravené z ječných krup a sušených hub (kuba). Také konzumovali obilné kaše se sušeným ovocem slazené medem.

Během čtyřicetidenního předvelikonočního půstu se jejich organizmy vyčistily, detoxikovaly a zregenerovaly.

My jsme půst odložili jako zbytečnou věc, podivnou náboženskou pověru. Následkem je celá řada nemocí, kterými dnešní lidstvo trpí v čím dál větší míře.

Co tedy můžeme dělat pro zlepšení svého zdraví v měsíci březnu? Kromě výše uvedeného omezit množství přijímané potravy, občas se postit - alespoň jeden den v týdnu - pít hodně bylinných čajů. Jíst více zeleninových a luštěninových polévek. Měla by se úplně vyloučit káva, výrazně omezit sladkosti a tuky.

Odměnou nám bude pevnější zdraví a lepší životní pocit po celý následující rok.

                                                                                                          Slávek Popelka

 

http://energieupramene.blogspot.cz/2015/12/smrt-se-skryva-v-zeleze.html 

 

 

 

 

-----------------------------------

 

 

 

Co by lidé měli vědět 

 

 

Samozvaná "Světová vláda"  složená převážně z  nejbohatších bankéřů a majitelů nadnárodních korporací není konspirační teorií.

Tito lidé už dlouhou dobu   výrazně ovlivňují dění ve světě. Mají pod kontrolou média, vlády většiny států. Disponují neomezenými finančními a pravděpodobně i velmi vyspělými technickými prostředky. Mají technologie na ovládání počasí, manipulaci s vědomím lidí.  Také generátory volné energie a zřejmě i kosmické lodě schopné doletu k hranicím naší sluneční soustavy...Mají podzemní kryty vybudované a vybavené tak, aby v nich "elita" mohla přežít i jadernou válku.

Vyvolali většinu válečných konfliktů, stojí za migrační vlnou do Evropy. Také už několik desetiletí usilují o výrazné snížení počtu obyvatel planety.

V uskutečňování svých plánů považují za největší překážku slovanské národy. Proto byla rozbita Jugoslávie, rozdělena a vyrabována ČR, zničena Ukrajina, všemožně oslabováno Rusko.

Má proti nim lidstvo vůbec nějakou šanci? Oni nás považují jen za otroky, kterých je už příliš mnoho....

   Ve starých, sanskrtem psaných textech však stojí, že jejich vláda už brzy skončí....

------------------------------------------------------------------                                                                                    Slávek Popelka

 

Hon na lidi už brzy začne. Kde? V České republice
 
      Nařízení o tom, že lidé si musejí nahlásit trvalé bydliště tam, kde skutečně přebývají, má ve skutečnosti jediný účel.
Vydat do rukou exekutorů snadnou kořist, která jim doposud unikala. A zaživa ji stáhnout z kůže.....
     Dluhy by se měly platit. To je těžko zpochybnitelný fakt. Ne však dvojnásobky, pětinásobky i desetinásobky původní vypůjčené částky, jak je v tomto státě obvyklé
Pokud u nás člověk např. v důsledku ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci či podvodné prodejní smlouvy upadne do dluhů, nemá prakticky šanci se z nich vymanit. První příčinou je, že banky půjčují peníze za lichvářských podmínek.  Dále proto, že dluhy převzaté např. vymahačskými agenturami jsou neustále navyšovány nesmyslnými pokutami,.poplatky z prodlení, úroky a úroky z úroků, platbami právníkům a exekutorům, které dosahují absurdní výše... atd. Např. za jeden dopis si exekutor účtuje řádově desetitisíce.... /tzv. náklady exekuce/
V civilizovaných zemích jako je např. Německo platí, že celková vymáhaná částka nesmí přesáhnout 120 % původní částky........
Druhou příčinou je fakt, že ceny u nás jsou na úrovni států západní Evropy, zatímco mzdy zůstaly na čtvrtinové výši... Lidem pak po zaplacení složenek stěží zbývá na jídlo, natož na placení dluhů.
      Je těžké zjistit kolik našich spoluobčanů je u nás nuceno ukrývat se před exekutory.Podle některých odhadů se
se jejich počet už může blížit milionu.....A co pro ně dělá stát?. Jedním slovem nic.Pravděpodobnou příčinou je, že z exekučního byznysu profitují mnozí vrcholoví politici. Např. se proslýchá , že i na kampaň Miloše Zemana přispěli mnozí exekutoři a lidé profitující z vymáhání pohledávek a prodeje zabaveného zboží a nemovitostí....

 

Už několik exekutorů se v ČR zařadilo mezi miliardáře.....
     A co by se mohlo stát, pokud by statisíce lidí dohnaných exekutory a justiční mafií k zoufalství vyšly do ulic? To ať si domyslí ti, co řídí tento stát a domnívají se jsou nepostižitelní a beztrestní....

 
                                                                                                           Slávek Popelka

 

www.youtube.com/watch?v=0H62-Lh6cJQ 

 www.youtube.com/watch?v=BAERSy2ZOk8

video z Velkého sněmu

-------------------------------

Výsledek obrázku pro slávek popelka fotky

Hliník není v Humpolci, je stále s námi......

Hliník je hlavní příčnou vzniku Alzheimrovy nemoci...Vcelku bezpečně to prokázaly nedávno zveřejněné vědecké studie.

Setkáváme se s ním denně - např. je součástí kypřicího prášku do pečiva, do hliníkových fólií  se balí stovky druhů potravin - čokoláda, káva, koření, džusy /hliník je uvnitř papírových obalů/ a mnohé další. 

Zdá se, že světové  "elity", které dlouhodobě usilují o snížení počtu obyvatel Země, to mají dobře promyšlené. Přidávají nám jedy nenápadně kam se dá. Např. do soli nám sypou radioaktivní jód /odpad z průmyslové výroby/. Používejme raději mořskou nebo himalájskou sůl. Do vody nám dávají chlor, který v reakci s tuky způsobuje ucpávání cév . Vodu nechme  24 hodin stát, aby z ní chlor mohl vyjít, nebo používejme vodní filtr. Nejlépe je mít vlastní zdroj vody.  V zubních pastách je jedovatý fluor, který otravuje mozek. Používejme důsledně pasty bez fluoru.Jeden z nejjedovatějších kovů - rtuť - nám dokonce vnucují do zubních plomb. Odtud rtuť pomalu proniká do celého organismu.... Alespoň pro své děti si vyžádejme u zubaře keramické plomby. Do průmyslově zpracovaných potravin nám přidávají mnoho "Eček" z nich mnohé jsou škodlivé či přímo jedovaté, /např. Aspartam/. Co nejvíce se vyhýbejme polotovarům a průmyslově zpracovaným potravinám. Posledním vynálezem "elit" jsou GMO, geneticky modifikované potraviny. Ty ucpávají játra, ledviny, tělo se s těmito nepřirozenými potravinami neumí vyrovnat. 

Pokud máme možnost, pěstujme si vlastní zeleninu a ovoce, nebo je kupujme od biofarmářů. Běžně dostupné plodiny obsahují velké množství pesticidů, herbicidů a dalších chemikálií....

Člověk má v genetické výbavě zakódovánu délku života kolem 120 let. Pokud ze své stravy odstraníme vše co nám škodí, máme možnost prožít  tuto dobu ve zdraví....                                                                                                                                                                                                     Slávek Popelka

Znát pravdu o minulosti svého národa

 

            Historii píší vítězové. My jsme byli v 17. století, vinou své nesvornosti poraženi, elita národa vybita či přinucena k emigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se dá vyvodit, že mnohé v naší minulosti bylo jinak než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my.

            Domníváme se například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají.

            Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy. A ještě dříve, kam už národní povědomí téměř nedosahuje, za dob Velké Moravy a Sámovy říše jsme byli místní velmocí, která dokázala opakovaně rozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropy – armády Franků. Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogatisburgu a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene. Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhla už před rokem 1000 př. n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny pro svá početná stáda. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť. Vždy s otevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území většinu (i v době příchodu Keltů a Germánů). Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltu až po Jadran. Dokladem toho, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli z oblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozuměli s místním obyvatelstvem.

            Původním náboženstvím tohoto národa byl bráhmanismus, z jehož bohů a bohyň časem povstal slovanský panteon v čele s Perunem. Naši předkové měli ve velké úctě stromy (lípy), studánky a prameny, věřili v existenci přírodních bytostí (víl, rusalek, skřítků atd.) s nimi spjatých. Prajazykem, kterým se dorozumívali před odchodem ze své dávné vlasti, ležící někde na území dnešního Iránu, byl sanskrt. Sanskrtská věta „Kavajó dhané lubjanti“ /Kavi od toho kvičet, kvíkat/, tj. Pěvci milují dary, vcelku jasně ukazuje na příbuznost se staroslověnštinou.

            Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů /Véd/, z nichž jeden z hlavních byl Ahinsa (nenásilí, neubližování). V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů.

            Římany byl nazýván „Ethné megalá“ (převeliký národ). Existují o tom četné záznamy v římských letopisech a kronikách a byl oním národem, který zastavil římskou expanzi za Dunaj. Po dlouhou dobu nebyl centrálně řízen a vojensky organizován a jsa napaden, bránil se udatně, ale nevojensky. Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary (Sámova říše a Velká Morava). Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuli v úžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „Doposud nikdy nevídaným hradem“.

            Skutečnost, že tak málo víme o Velké Moravě i o tom, co bylo předtím, má několik příčin. Jednou z nich je i stavební materiál používaný našimi předky. Většinu svých staveb vytvořili ze dřeva, kterého bylo na našem území vždy nadbytek, a z cihel z nepálené hlíny.     I vlivem této skutečnosti byl rozsah zkázy způsobený Maďary po pádu Velké Moravy obrovský. Popelem lehla většina sídel, hradišť, chrámů a spolu s nimi i vše ostatní. Další příčinou je nezájem vládců nástupnických států o pravdivou interpretaci minulosti.   A tak dnes víme o Velké Moravě méně než o vzdálených říších zaniklých před mnoha tisíci lety.

Po pádu Velké Moravy vojsko českého knížete obsadilo malou část území zanikající říše. Zbytek byl postupně poněmčen, pomaďarštěn, popolštěn, porumunštěn… Je doložitelné, že ještě za vlády Karla IV. existovala na severozápadě od našich hranic dvě slovanská knížetství (Horní a Dolní Lužice), že přinejmenším polovina dnešního Rakouska, které ve středověku patřilo k zemím koruny české, mluvila slovansky, že i části Bavorska byly v té době ještě obývány Slovany. Také na území dnešního Maďarska, přes tvrdou maďarizaci, existovaly ještě v 19.    a ve větší míře v 18. stol. slovansky mluvící vesnice.

            Maďaři, když se s dovolením vládců Velké Moravy usídlili v Panonii, byli kočovným mongolským kmenem. Od svých hostitelů se naučili řemeslům, zemědělství i všemu ostatnímu. Odvděčili se tím, že když většina bojeschopných mužů hájila západní hranice před dalším nájezdem Franků, vpadli svým hostitelům do zad a tím způsobili zánik říše. To, že dnes většinou  vypadají jako Evropané a ne jako Mongolové, je díky skutečnosti, že do sebe v průběhu staletí přijali většinu slovanských genů (dnes mají Maďaři 70 – 80% slovanské krve).

            Morava si po dlouhou dobu udržovala, vedle značné míry samostatnosti, i jazykovou, zvykovou a povahovou odlišnost od Čech, která je znatelná ještě i dnes. Jazyk Moravanů   a Slováků si byl po dlouhou dobu velmi blízký, protože vycházel ze společného základu – staroslověnštiny. Staročeština zase měla mnohé společné rysy se staropolštinou.

Dnes už jen málo z nás ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany (i polskými) jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa. To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu, ženy, se v moderní obdobě děje     i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

            Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali (V. Klaus: „Jen víc takových Kožených“) a asistovali jim.

            Výsledek je pro nás téměř tragický. Žijeme v zemi, kde nám toho už moc nepatří. Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí.

Kdo zastaví tento úpadek?

Duše národa volá o pomoc. Nenechme ji zahynout.                              

  
Trpké vzpomínání Václava Klause

Na Soumraku kmotrů 7. dubna 2013 byli symbolicky popraveni Petr Nečas, Miroslav Kalousek a Václav Klaus. První dva z jmenovaných už ztratili větší část svého vlivu a jejich trestní stíhaní je vysoce pravděpodobné.
Václavu Klausovi se prozatím spravedlnosti a trestu daří unikat.....věří, že je dokonale chráněn doživotní imunitou.
  Jakmile se poměry v naší zemi změní k lepšímu, nebude příliš obtížné prokázat, že volba V. Klause byla neplatná. Tento pán s poněkud přerostlým egem si při první i druhé prezidentské volbě kupoval hlasy poslanců /cena byla 2 miliony za hlas / a z hlediska práva /i morálky/ nikdy nebyl zákonnou hlavou státu... A z toho plyne , že nemá žádnou imunitu a může být postaven před soud jako každý jiný občan této země....
Pak si na samovazbě brzy vzpomene na čísla svých zahraničních účtů na kterých skončily peníze z tunelovaných bank.... a také sice ve srovnání s nimi nicotné, ale přece jen ne úplně zanedbatelné částky /úplatky/ za udělování prezidentských milostí.... Slávek Popelka

------------------ 

Vzkaz bezdomovce

Slávek Popelka 

Vidíme je už v téměř v každém městě i městečku. Vousaté, nemyté muže s batohy či igelitkami, které skrývají celý jejich majetek. Mnozí přebývají v lesních chatkách či chatrných přístřešcích stěží chránících proti dešti.... Blíží se zima a s ní otázka, jak ji přežít.....

Nebylo by příliš složité, ani nákladné těmto lidem pomoci, dát jim střechu nad hlavou a možnost  důstojného života.

To se ale těm, kteří vládnou této zemi nehodí. Posílají nám skrze tyto ubohé lidské bytosti následující vzkaz:: Šlapejte brázdu, držte hubu,  plaťte daně a nás vyvolené nechte v klidu vládnout. Jinak skončite jako oni.....

 

Hloupýchytrý Slávek Popelka

Když jsem včera na Hydeparku (poprvé) uviděl a uslyšel iniciátora a vůdce Holešovské výzvy Jaroslava Popelku, první, co mne napadlo, bylo: "chlapče nemáš nárok". Chtěl jsem přepnout na jiný program. Naštěstí jsem vydržel.

Vůdce Popelka nepůsobil jako vůdce, neměl výřečnost, nepůsobil silně a jasně, "věděl, že vše neví". Neměl charsima, alespoň ne včera - byl evidentně unavený (sám to přiznal), v televizi zřejmě poprvé. Možná hloupě optimistický, možná naivní, ale jistě jen zádnilvě - jistě ví, co ho čeká, například jakým podlostem dává svou kůži všanc. A mně začal být pojednou sympatický.

(My Češi jsme národ nejen beznabohů, ale též nevěřících Tomášů (i já jsem jím včera zpočátku byl): byli jsme již tolikrát oklamáni. A zdá se, že četnost a sofistikovanost klamů, kterými na nás útočí moci a majetku chtiví gauneři, neustále narůstá. Počínaje Bílou Horou jsme byli též mnohokrát znásilněni, ale mnohokrát jsme se vzepřeli a mnohokrát se stal malý zázrak: vzepřeli jsme se úspěšně. Musím přiznat, že když jsem před časem psal blog Proč je třeba jít znovu do ulic (Mimo jiné: Nová, další vlna revolucí musí začít v civilizovaném světě... A ‚div se světe‘, kde by revoluce měly začít? – v Česku. Češi jsou totiž k tomu svým historickým vývojem jednoznačně ‚komandováni‘), moc jsem tomu sám nevěřil: jsme sice komandováni (Hus, Komenský, Havlíček, Masaryk, Havel), ale nejsme dnes už příliš "podělaní" a demoralizovaní?)

Jaroslav Popelka podle mne podělaný a demoralizovaný není. Pokud ještě nemá ve všem jasno, je to tím, že jeho hnutí je ve stadiu zrodu, kvasu.

Není sice oslnivým táborovým řečníkem typu Paroubka, Johna nebo Halíka, řict své však umí a toho co říct má nemálo. Jeho zásadní výhodou je morálka a zdravý rozum, a to se dá uhájit vždy.
Politolog B. Doležal Popelku a Holešovskou výzvu rekapituluje: "V listopadu 1989 jsme věřili v lepší budoucnost. Během následujícího dvacetiletí se ovšem ukázalo, že země, kterým jsme tehdy důvěřovali, nás vlastně zradily. Zmocnily se tří čtvrtin našich velkých firem, bank, pojišťoven , velké části sdělovacích prostředků a mnoha tisíců hektarů zemědělské půdy. Náš národ je vystaven pokusu o ovládnutí... Základními požadavky jsou demise vlády, pozastavení reforem, vypsání novýc voleb a odstoupení prezidenta Klause "pro ztrátu důvěry". (Také ustavení nového parlamentu a úřednické vlády.)
A i tak starý mazák a "nevěřící Tomáš" Doležal dodává: nepodceňujme čtvrteční demonstrace. Já dodávám: nepodceňujme Slávka Popelku.
 

 

P r o v o l á n í      k      n á r o d u

 

 Po listopadu 1989 jsme se plni nadějí dívali do budoucnosti, věřili jsme v lepší budoucnost svou i našich dětí.

 Po dvou desetiletích, které od té doby uplynuly, zde stojí náš národ ožebračený,zadlužený, morálně zdevastovaný.

Ty země, které jsme po pádu komunismu začali považovat  za přátele a vzor a o kterých jsme se domnívali, že nám pomohou k prosperitě, svobodě a lepšímu životu, však zřejmě měly jiné cíle. Potřebovaly najít nová odbytiště pro své výrobky. Chtěly získat levnou, disciplinovanou a 

 kvalifikovanou pracovní sílu pro své pobočky. Toužily po tom zničit nebezpečnou konkurenci

 našich podniků, hlavně strojírenských a zbrojařských a prosperujícího zemědělství. /nepodporujeme výrobu zbraní, ale tyto podniky šlo přetransformovat na jiný typ výroby/

 Dnes jsou tři čtvrtiny velkých firem v ČR v rukou cizinců. Patří jim banky, pojišťovny a mnohá další, pro chod státu životně důležitá odvětví.

 Dokonce jim patří i významná část sdělovacích prostředků. Cizinci jsou dnes už majiteli mnoha tisíců hektarů naší půdy .

 Mnohá unijní direktiva a kvóty, pro naši zemi extrémně nevýhodně vyjednané, brzdí chod

 většiny, často z posledních sil fungujících odvětví naší ekonomiky.

 Začíná být zřejmé, že náš národ je už poněkolikáté ve své dlouhé a pohnuté historii vystaven pokusu o ovládnutí a pravděpodobně i snahám o jeho postupnou likvidaci.

 Země je rozprodaná, těžce zadlužená. K státnímu dluhu ještě přistupuje zadluženost firem, měst a obcí i našich domácností.

 Ty samotné dluží bankám více jak bilion korun.

Situace začíná být kritická, je nutno co nejdříve hledat a přijmout řešení, která by tento nepříznivý stav obrátila.

 Přestaňme kupovat zboží cizího původu, především ze států, které se na devastaci naší ekonomiky nejvíce podílely/ které to jsou  ponechávám vašemu posouzení/. Dávejme tam, kde je to jen trochu možné, přednost našim výrobkům. Pomozme tím posílit národní sebevědomí, zkusme zachytit dobrý pocit z toho, že jsme něco udělali pro rozvoj své země.

 Je nutno začít se bránit těm unijním předpisům a  direktivám, které jsou v rozporu se zdravým rozumem /např. zákaz pěstování a používání léčivých bylin/ a těm, které jsou pro naši zemi extrémně nevýhodné.

 Je nezbytné začít uvažovat a jednat i o takovém zásadním kroku, jako je vystoupení z EU a požadavku náhrady škody za likvidaci značné části naší ekonomiky.

 Z vedení státu je nutno co nejdříve

 odstranit ty politiky, kteří mají největší podíl zodpovědnosti za výprodej národního bohatství a na úpadku našeho národa. /Asi bude nutno vyměnit 95 % z nich/. Dále je nezbytné začít postupně obnovovat soběstačnost naší země v produkci potravin,

 začít v našich podnicích znovu vyrábět to zboží, které jsme schopni vyrobit ve srovnatelné kvalitě a cenách v porovnání se zahraniční produkcí. Bude nezbytné provést i některé další

 kroky, které budou v našich textech popsány později.

 Náš národ byl už vícekrát vystaven snahám o likvidaci jeho národní svébytnosti.

 Vždy odolal. Tentokrát je tato snaha o to nebezpečnější, že je prováděna postupně, skrytě a za pomoci domácích zaprodanců.

 Věřím v tento národ, v jeho velkou vnitřní sílu a moudrost. Věřím tomu, že se těmto snahám i tentokrát dokáže postavit a ubránit se jim.

Přeji této zemi i vám vše dobré                     Slávek Popelka

---------------------------------------------------------------------------

Znát pravdu o minulosti svého národa

 

            Historii píší vítězové. My jsme byli v 17. století, vinou své nesvornosti poraženi, elita národa vybita či přinucena k emigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se dá vyvodit, že mnohé v naší minulosti bylo jinak než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my.

            Domníváme se například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají.

            Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy. A ještě dříve, kam už národní povědomí téměř nedosahuje, za dob Velké Moravy a Sámovy říše jsme byli místní velmocí, která dokázala opakovaně rozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropy – armády Franků. Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogatisburgu a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene. Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhla už před rokem 1000 př. n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny pro svá početná stáda. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť. Vždy s otevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území většinu (i v době příchodu Keltů a Germánů). Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltu až po Jadran. Dokladem toho, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli z oblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozuměli s místním obyvatelstvem.

            Původním náboženstvím tohoto národa byl bráhmanismus, z jehož bohů a bohyň časem povstal slovanský panteon v čele s Perunem. Naši předkové měli ve velké úctě stromy (lípy), studánky a prameny, věřili v existenci přírodních bytostí (víl, rusalek, skřítků atd.) s nimi spjatých. Prajazykem, kterým se dorozumívali před odchodem ze své dávné vlasti, ležící někde na území dnešního Iránu, byl sanskrt. Sanskrtská věta „Kavajó dhané lubjanti“, tj. Pěvci milují dary, vcelku jasně ukazuje na příbuznost se staroslověnštinou.

            Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů, z nichž jeden z hlavních byl Ahinsa (nenásilí, neubližování). V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů.

            Římany byl nazýván „Ethné megalá“ (převeliký národ). Existují o tom četné záznamy v římských letopisech a kronikách a byl oním národem, který zastavil římskou expanzi za Dunaj. Po dlouhou dobu nebyl centrálně řízen a vojensky organizován a jsa napaden, bránil se udatně, ale nevojensky. Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary (Sámova říše a Velká Morava). Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuli v úžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „Doposud nikdy nevídaným hradem“.

            Skutečnost, že tak málo víme o Velké Moravě i o tom, co bylo předtím, má několik příčin. Jednou z nich je i stavební materiál používaný našimi předky. Většinu svých staveb vytvořili ze dřeva, kterého bylo na našem území vždy nadbytek, a z cihel z nepálené hlíny.     I vlivem této skutečnosti byl rozsah zkázy způsobený Maďary po pádu Velké Moravy obrovský. Popelem lehla většina sídel, hradišť, chrámů a spolu s nimi i vše ostatní. Další příčinou je nezájem vládců nástupnických států o pravdivou interpretaci minulosti.   A tak dnes víme o Velké Moravě méně než o vzdálených říších zaniklých před mnoha tisíci lety.

Po pádu Velké Moravy vojsko českého knížete obsadilo malou část území zanikající říše. Zbytek byl postupně poněmčen, pomaďarštěn, popolštěn, porumunštěn… Je doložitelné, že ještě za vlády Karla IV. existovala na severozápadě od našich hranic dvě slovanská knížetství (Horní a Dolní Lužice), že přinejmenším polovina dnešního Rakouska, které ve středověku patřilo k zemím koruny české, mluvila slovansky, že i části Bavorska byly v té době ještě obývány Slovany. Také na území dnešního Maďarska, přes tvrdou maďarizaci, existovaly ještě v 19.    a ve větší míře v 18. stol. slovansky mluvící vesnice.

            Maďaři, když se s dovolením vládců Velké Moravy usídlili v Panonii, byli kočovným mongolským kmenem. Od svých hostitelů se naučili řemeslům, zemědělství i všemu ostatnímu. Odvděčili se tím, že když většina bojeschopných mužů hájila západní hranice před dalším nájezdem Franků, vpadli svým hostitelům do zad a tím způsobili zánik říše. To, že dnes většinou  vypadají jako Evropané a ne jako Mongolové, je díky skutečnosti, že do sebe v průběhu staletí přijali většinu slovanských genů (dnes mají Maďaři 70 – 80% slovanské krve).

            Morava si po dlouhou dobu udržovala, vedle značné míry samostatnosti, i jazykovou, zvykovou a povahovou odlišnost od Čech, která je znatelná ještě i dnes. Jazyk Moravanů   a Slováků si byl po dlouhou dobu velmi blízký, protože vycházel ze společného základu – staroslověnštiny. Staročeština zase měla mnohé společné rysy se staropolštinou.

Dnes už jen málo z nás ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany (i polskými) jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa. To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu, ženy, se v moderní obdobě děje     i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

            Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali (V. Klaus: „Jen víc takových Kožených“) a asistovali jim.

            Výsledek je pro nás téměř tragický. Žijeme v zemi, kde nám toho už moc nepatří. Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí.

Kdo zastaví tento úpadek?

Duše národa volá o pomoc. Nenechme ji zahynout.

 

 

 
© www.holesovskavyzvasp.cz - vytvořte si také své webové stránky